Evernote ve vědě

6.7.2014
Martin Švec

Evernote nachází uplatnění v široké škále různých činností. V tomto článku se zaměřím na jeho použití ve světě vědy. Jednou z mých pracovních rolí je výzkum, konkrétně ve fyzice pevných látek, a Evernote mi i zde dělá velkého pomocníka (ve verzi Premium). V této oblasti mi slouží především pro tyto účely:

  • plán vědecké činnosti na další období,
  • psaní vědeckých článků,
  • archiv věděckých článků,
  • archiv vlastních výsledků (především zpracovaných grafických výstupů),
  • archiv materiálů z konferencí (především posterů).

Pojďme si tyto oblasti projít podrobněji.

Plán vědecké činnosti na další období

Evernote používám také pro své upravené GTD a tudíž v něm plánují krom ostatních činností a úkolů také vědeckou činnost. Příkladem může být třeba vědecká konference konaná v aktuálním roce. Pro konferenci založím nový projekt označený příslušným štítkem (notebooky používám v Evernote velmi minimalisticky – INBOX, GTD, Poznamky, Archiv a pár dalších pro speciální účely). V tomto roce se konala např. konference EMRS v Lille. Pro tento projekt vytvořím tag “+ 2014 EMRS Lille”, který je podtagem tagu “+ PROJEKTY” a hlavní poznámku tohoto projektu:
Evernote ve vědě
Vzhledem k tomu, že poznámka obsahuje i úkoly, uložím ji do notebooku “GTD” a podle časového plánu úkolů přiřadím další vhodné tagy. Součástí této poznámky jsou také odkazy na další poznámky, případně materiály, které se budou pro tento projekt hodit. V tomto projektu jsou také poznámky týkající se např. organizace cesty na konferenci, ubytování, zaplacení vložného, apod.

Psaní vědeckých článků

Psaní vědeckých článků se skládá z mnoha různě propojených kroků a činností – další ideální možnost na využití Evernote. Psaní nového článku začínám opět založením projektu. Ten nedávno dopsaný byl do časopisu Thin Solid Films, a tak projekt nesl název “+ Paper TSF EMRS 2014” s hlavní poznámkou opět zařazenou v notebooku GTD:
Evernote ve vědě
Část poznámky s názvem Úkoly ukazuje i stručný postup při psaní vědeckého článku. Tomu bych se ale rád věnoval v samostaném článku. Zde jen stručně zmíním, že v sekci Úkoly je odkaz na další poznámku “Rešerše”, kde jsou zpracovány informace s odkazy na již vyšlé články nebo knihy, které se tématu týkají. Dále odkaz na poznámku “Osnova článku”, ve které je nastíněna kostra článku, především názvy kapitol a jejich stručný obsah (někdy použiji myšlenkovou mapu). Z této poznámky pak vycházím při vlastním psaní článku. Ten píši nejčastěji v Google Docs, ale je možné jej psát opět v Evernote. Jde o neformátových text doplněný obrázky. Finální úprava článku do formátu požadovaného editorem (v hlavní poznámce jsou tato pravidla ve vloženém PDF dokumentu “TSF – Guideline for Authors.pdf”) probíhá až nakonec, a to v nějakém klasickém textovém editoru. Součástí hlavní poznámky jsou také odkazy na emaily, které se článku nějak týkají (zde např. email od kolegy se zajímavými tipy na citace nebo od editora o přijetí článku k recenzování.

Archiv vlastních výsledků (především zpracovaných grafických výstupů)

Než jsem začal používat Evernote k archivaci vlastní vědeckých výsledků, často se mi stávalo, že jsem nemohl požadovaný obrázek, graf nebo tabulku ve složkách pevného disku najít. Možnost přiřazovat poznámkám tagy však dala archivu dat nový rozměr a nyní mám všechna data stále po ruce, případně je pomocí funkce hledání brzy najdu. Na obrázku je vidět příklad části mého archivu:
Evernote ve vědě

Archiv vědeckých článků

Podobně jako u archivu vlastních výsledků používám Evernote pro archivaci vědeckých článků. Pro každý článek založím vlastní poznámku s názvem autora a článku. Datum vytvoření poznámky manuálně měním na datum, kdy článek vyšel. Často využívám zobrazení seznamu článků v chronologickém pořadí. Možnost přiřadit poznámkám tagy dělá z archivu článků funkční databázi, ve které velmi rychle dohledám požadovaný článek. Pomocí tagů dělím články do těchto kategorií, které se mnohdy překrývají:

  • vlastní články,
  • články, které si chci přečíst,
  • články, které jsem přečetl a vypsal z nich poznámky,
  • články, které jsem někde citoval,
  • a potom mnoho tagů, které označují, které vědecké oblasti se daný článek týká nebo jejich autory.

U článků s výpisky nechávám pro přehlednost článek ve formátu PDF zobrazit jako přílohu a pod ním následují výpisky nejčastěji ve formě screenshotů ze samotného článku, příp. další komentáře. Příklad takového článku je na obrázku:
Evernote ve vědě
U vlastních článků naopak nechávám v poznámce zobrazit první stranu, je to pro listování mezi jednotlivými články v poznámkách přehlednější:
Evernote ve vědě

Archiv materiálů z konferencí (především posterů)

Třetím archivem, který pro vědu v Evernote používám, je archiv materiálů z vědeckých konferencí. Převažujícím obsahem tohoto archivu jsou fotografie posterů, které mě zaujaly nebo se nějak týkají oblasti, ve které pracuji. Vyfocení posteru je nejspolehlivější způsob, jak poster získat do svého archivu. Vyhnu se tak situacím, kdy autor posteru sice slíbí, že mi zašle jeho elektronický originál, avšak po návratu z konference na to z různých důvodů zapomene. Nemusím tak myslet na to, že bych se měl o slíbený poster v takovém případě hlásit. Mám jej rovnou “u sebe”. Fotografie posterů pořizuji mobilním telefonem synchronizovaným s cloudovým úložištěm, takže přesouvání fotografií do poznámek je rychlé a pohodlné.

Ostatní řešení

Pro správu vědecké činnosti, jak jsem ji popsal výše, jsem nenašel vhodnější řešení než za pomoci programu Evernote. Existují různé specializované služby, především pro správu a psaní vědeckých textů (tzv. citační nebo bibliografické manažery), nemám s nimi však osobní zkušenost. Zmíním dvě z nich, o kterých jsem našel základní informace na internetu, Zotero a Endnote. Princip jejich používání je podobný, a proto uvedu jejich základní vlastnosti:

  • vyhledávání ve zdrojích podle různých kritérií (autor, název, rok vydání, ISBN, …),
  • přikládání plných textů článků,
  • přímé napojení na textové editory (MS Word, OpenOffice, LaTeX, …),
  • možnost stahování dat z citačních databází a knihoven,
  • možnost výstupů citací v různých stylech,
  • rozšíření ve vědecké komunitě.

Endnote je komerční software, Zotero je zdarma (jeho nevýhodou je kapacitní omezení v cloudu na 500 MB a předpoklad použití na jednom počítači.

Závěr

Na několika příkladech jsem se pokusil ukázat, jak Evernote používám pro správu své vědecké činnosti. Těším se na vaše postřehy a náměty.

Ohodnoťte článek

The following two tabs change content below.

Martin Švec

Redaktor
Oslovují mě věci, které fungují. A když fungují navíc dobře a jednoduše, oblíbím si je. Kolem sebe jich mám několik a z těch, na které si nemohu sáhnout, vede Evernote. Trávím s ním už pár let a myslím, že toho o mě ví víc, než já o něm :)
  • Matej Popadic

    Vyborny clanok, podobnu strukturu som uplatnil pri pisani diplomky. (Az na to ze jediny vlastny paper bola samotna diplomka:D

    Mal som na to sikovny system – master note s osnovou a linkom na jednotlive kapitoly spracovavane „nahrubo“ v EN.

    Poznamky s research papers som tagoval podla relevantnosti ku kapitole a podla toho, ci z nich bolo citovane.

Starší příspěvky:
Evernote a IFTTT - popis
Využijte IFTTT pro jednoduché ukládání pošty z Gmail do Evernote

Pokud jste stejnými fanoušky společnosti Google jako já a Gmail je vaším hlavním pracovním nástrojem (hned po Evernote, samozřejmě), určitě...

Zavřít